Lidé rádi věci zjednodušují. Kolikrát jste v životě slyšeli „tento člověk je špatný“ a „tento zase dobrý“? Můžeme takto charakterizovat člověka? Domnívám se, že ne. Lidi lze posuzovat podle jednotlivých skutků, které vykonají. Sklony bagatelizování vedou k rasismu – přece není možné soudit lidi na základě barvy pokožky, váhy či výšky. Možná si teď řeknete „No dobře, to je přece pravda. Ale souvisí to vůbec s počítačovými sítěmi?“
Uvažujme, že vybíráme nejlepší cestu v prostředí více směrovacích protokolů. Přece platí, že každý směrovač si volí autonomně nejlepší cestu do každé destinace.
Každá cesta touží být ve směrovací tabulce. Která dostane přednost? Směrovač si nejprve vybere tu, která má nejvyšší prefix (nejpřesněji specifikuje cílovou síť), pak tu, která má nejnižší administrativní vzdálenost a poté podle výpočtu metriky příslušného směrovacího protokolu.
Nespravedlnost celého tohoto systému je právě v administrativní vzdálenosti. Je to konstanta, která automaticky upřednostňuje jeden směrovací protokol před druhým. Přičemž je jedno, co daný směrovací protokol říká! Tedy v sítích existuje rasismus. „Nebudeme ho poslouchat, protože je černý. A co, že nám chce pomoci? Budeme poslouchat bílého, nezávisle na tom, co bílý říká“. To přece není fér!
Mé řešení problému – metodu DAM, algoritmus BMCA a implementaci řešení jsem prezentoval před zhruba 300 mezinárodními vědci na mezinárodní vědecké konferenci v Krakově. Je publikována ve sborníku konference. Aktivně vynakládám úsilí na vědecké půdě, abych tuto nespravedlnost změnil.
Viac informacií preberáme na kurze:
Kurz NA1 - Základy administrace sítí a směrování v TCP/IP sítích
Marián Knězek